Otázky a odpovědi

Proč je klimatická krize problém?

Klimatická krize je jednou z největších výzev naší doby. Její příčinou je nadměrné vypouštění emisí skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého a metanu), které oteplují planetu. Emise uvolňujeme spalováním fosilních paliv, tedy uhlí, plynu a ropy. Právě oteplení planety v posledních desetiletích spustilo sérii přírodních procesů, které v krajním případě mohou vést k rozvratu stabilního klimatu na planetě. Pro naši civilizaci by to byl závažný problém.

Projevy klimatické krize jsme zažili i v posledních letech, a to v podobě dlouhého sucha ve střední Evropě, masivních požárů v Austrálii či Kalifornii, extrémního vedra na Sibiři, rekodních záplav v jihovýchodní Asii a Číně či ničivých hurikánů v Karibiku. V důsledku tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů hrozí zatopení oblastí, kde žijí miliony lidí.

Klimatická krize má také závažné sociální dopady. Už dnes dopadá více na státy z globálního jihu, které historicky vypustily nejméně emisí. Zvyšování cen základních potravin v důsledku sucha, vlny veder a znečištěné ovzduší pak ničí životy i chudým lidem ze zemí globálního severu. Podle Světové banky navíc klimatická krize uvrhne do chudoby další sta miliony lidí.

Co se stane, když klimatickou krizi nezastavíme?

Podle poslední zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) musíme do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů bezmála o polovinu a do roku 2050 se jich zbavit kompletně. V opačném případě hrozí, že průměrné oteplení planety stoupne o více než 1,5 stupňů Celsia oproti předindustriální době. Zdá se to jako nízké číslo, nicméně už při současném oteplení o 1,2 stupně Celsia zažíváme klimatické extrémy. Pokud budeme emise vypouštět stejně rychle jako dosud, oteplíme planetu o více než 4 stupně Celsia, což je hodnota prakticky neslučitelná s organizovanou civilizací. Některé studie dokonce říkají, že na potřebné snížení emisí máme ještě méně času.

Jak s tím souvisí banky a pojišťovny?

Banky a pojišťovny patří k hlavním viníkům klimatické krize. Přestože již dlouho mají dostatek informací, jaká rizika změny klimatu představují a jak málo času nám zbývá na její řešení, i nadále pomocí svých peněz udržují fosilní průmysl při životě a podporují jeho expanzi. Klasické banky poskytují fosilním korporacím půjčky, mohou vydávat dluhopisy, spravují jejich cenné papíry či pomáhají zprostředkovávat prodej elektráren. Pojišťovny zase umožňují fosilním korporacím snížit riziko tím, že jim poskytnou pojistnou smlouvu a v případě havárie zaplatí milionové škody. Bez nich by energetické společnosti neměly dostatek peněz na rozšiřování fosilních projektů či zvládání rizik spojených s tímto byznysem.

Jak moc banky a pojišťovny ke klimatické krizi přispívají?

Za posledních pět let, tedy od podpisu Pařížské dohody, investovalo šedesát největších bank až 3,8 bilionů dolarů (přibližně 84 bilionů korun) do fosilních paliv (tedy do uhlí, ropy a plynu). Ukazuje to každoroční zpráva kampaně Banking on climate chaos. Tolik peněz by stačilo pro pokrytí pětapadesáti ročních rozpočtů České republiky. Report organizací Ceres a Unfriend Coal pak odhaduje, že největší americké a evropské pojišťovny kryjí fosilní infrastrukturu v hodnotě až 600 miliard dolarů (přibližně 13 bilionů korun).

Přitom pro uskutečnění energetické transformace musí podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii mezi léty 2016 a 2050 investice do obnovitelných zdrojů energie dosáhnout nejvýše 27 bilionů dolarů (600 bilionů korun). Jinými slovy by převod peněz z fosilního sektoru do obnovitelných zdrojů významně pomohl k uskutečnění dekarbonizace.

Jde vám jen o to, aby pojišťovny a banky přijaly etičtější vnitřní politiku?

V rámci naší kampaně se zaměřujeme na banky a pojišťovny, abychom poukázali na jejich roli v udržování fosilního byznysu při životě. Nekončíme však jen u přesvědčování finančních institucí. Prosazujeme také regulaci celého finančního sektoru tak, aby soukromé banky a pojišťovny nemohly svými penězi nadále podporovat firmy podnikající s fosilními palivy. Tyto finance je nutné přesměrovat k čisté a férové ekonomice budoucnosti, která bude sloužit všem.

Právě v současné krizi máme příležitost přehodit výhybku naší ekonomiky. Přesměrovat financování a investice od dysfunkční ekonomiky minulosti, která ničila naši planetu a přitom sloužila jen hrstce nejbohatších, k čisté a férové ekonomice budoucnosti, která bude sloužit všem.

Které pojišťovny a banky jsou v České republice nejetičtější?

Z hlediska toho, co by banky a pojišťovny měly dělat, abychom nepřekročili oteplení planety o 1,5 stupně Celsia, nepodniká zcela eticky žádná. V České republice je navíc velmi obtížné založit družstevní záložnu či etickou banku vlastněnou družstvem nebo obcí. Výhodou podobných finančních institucí je, že primárně neusilují o maximalizaci zisku, jako je tomu u komerčních firem, ale naopak slouží veřejnosti, podporují lokální ekonomiku a komunity. Snažíme se proto také prosadit změnu zákonů, která by umožnila větší rozvoj etických finančních institucí.

Jak si s klimatickými závazky vedou ty současné soukromé pojišťovny se dozvíte v každoroční zprávě mezinárodní kampaně Insure our Future. O bankách se vše potřebné dozvíte v reportu kampaně Banking on climate change.

Pokud uhelné elektrárny přestanou pojišťovat vámi zvolené tři pojišťovny, nezačnou si uhelné firmy zajišťovat pojištění v Rusku a Číně, čímž pomůžou získat těmto zemím větší vliv na dění v České republice?

Společnosti jako EPH, PPF či Sev.en energy již dnes spolupracují s finančními institucemi v Rusku a Číně. Právě pojišťovny jako Allianz, Kooperativa či Generali paradoxně přispívají k většímu vlivu ruských a čínských firem na dění v České republice tím, že těmto korporacím orientovaným na východní trh pomáhají udržovat jejich byznys. Ukazuje se, že pokud západní pojišťovny nespolupracují s uhelnými korporacemi, cena pojištění jde nahoru. Uhlí je v současnosti na tom ekonomicky velmi špatně a každý náklad navíc zhoršuje pozici uhelného byznysu. To znamená, že každý, kdo nepojišťuje uhlí, přispívá k rychlejšímu konci tohoto nejšpinavějšího fosilního paliva.

Proč jste proti plynu?

Fosilní plyn byl v minulosti často brán jako přechodové palivo pro energetickou transformaci. Skutečnost je však taková, že množství emisí skleníkových plynů z důvodu využívání plynu významně roste, jak dokládá například studie Oil Change International. Na vině jsou i úniky metanu při těžbě a transportu plynu. Podle studie OSN ale musíme každoročně a po celém světě snížit produkci plynu o 3 procenta, pokud máme zamezit nejhorším dopadům klimatické krize.

Přechodem z uhlí na plyn se také snaží krachující uhelný byznys zachránit své miliardové zisky. Investice do stavby nových plynovodů a plynových elektráren náš na dlouhé roky uzavře ve slepé uličce, kdy hlavním motorem klimatické krize budou právě emise z plynu. Plyn je pro nás tedy falešným řešením klimatické krize a finanční instituce by jej měly přestat podporovat.

Je možné nahradit uhlí a plyn čistou energií?

Ano, je to možné. Postupně, ale dostatečně rychle, je možné je kompletně nahradit obnovitelnými zdroji energie, které jsou podle posledních zpráv již dnes hlavním zdrojem elektřiny v celé Evropské unii. Svědčí o tom nejen studie Stanfordovy univerzity či Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii, ale také podklady zpracované vědci z univerzity v Lappeenrantě speciálně pro Českou republiku a Slovensko. Také studie konzultační společnosti Energynautics, Ember či Agora Energiewende dokazuje, že i naše země se může uhelných elektráren zbavit do roku 2030 a to aniž by tím ohrozila stabilitu své sítě. Odborníci se navíc shodují, že takto rychlý konec uhlí by také zlevnil cenu elektřiny. U plynu to bude trvat o něco déle.

Jak se můžu do kampaně zapojit?

Všechny potřebné informace najdeš v sekci Zapoj se